Je snídaně přežitek? To je otázka!

Ranní snídaně je tradice

Pravděpodobně je tomu tak ve většině rodin. Za velkého ranního shonu, když se děti chystají do školy a rodiče do práce, se honem něco naloží na stůl a v lepším případě sní na místě. V tom horším bereme kus namazaného pečiva do ruky a zhltneme ho po cestě.

Maminka nám přece vždycky doma říkala, že snídat se musí. Ale je to tak doopravdy?

Snídat znamená tloustnout???

Trend vydatných snídaní, který razí mnoho výživových poradců, poslední dobou dostává trhliny. Objevují se názory, že pro organizmus je zdravější a pro štíhlé tělo potřebnější, když snídani vynecháme a první naše denní jídlo je oběd. Tuto teorii rozpracovaly ve své knize Nestárnoucí tělo Pety Bee a Sarah Schenker (více zde) A musím říct, že to docela dává smysl. 

Jejich argumenty jsou založeny jak na osobních zkušenostech, tak i na zkušenostech jejich klientek. Jak Pety tak i Sarah pracují především se ženami (přece jen naše tělo funguje trochu jinak než to mužské) a velkou měrou se ženami kolem 50 let. Princip spočívá v tom, že ranní snídaně nastartuje trávicí proces hned z kraje dne a naše touha po jídle se tím velmi zvyšuje.

dva krajíce chleba na hranatém bílém talíři, pomazánky a kousky ovoce okolo

Když se ráno nasnídáme, naše tělo potravu zpracuje poměrně rychle. Dojdeme do práce, postavíme na ranní kávu a už nám naše tělo dává signály, že by rádo dostalo něco dalšího. Aha, řeknem si, tak si dám ke kafíčku jednu sušenku. Nebo hrst sušeného ovoce a ořechů. Jenže v jedenáct už máme zase hlad. A protože ještě není čas na oběd, pošleme mu tam zase něco malého – třeba kousek ovoce. A tak to jde po celý den, od jednoho jídla k druhému. Náš trávicí proces v podstatě běží nonstop až do doby, kdy jdeme spát.

Množství kalorií, které za ten den sníme většinou o něco málo převyšuje množství, které bychom reálně potřebovaly. Nemusí to být o moc, ale postupně se to maličké málo navíc začne ukládat a my pak musíme jít koupit o číslo větší sukni, protože ta naše původní nás nějak škrtí v pase :). 

Za pokus to stojí

Ve věku kolem padesáti let se náš metabolisnmus začíná výrazně zpomalovat. Hříchy v jídle, které nám dříve lehce prošly už se mohou začít ukládat v pase. Možná by stálo za to to vyzkoušet.

About The Author

You May Also Like