Masopust

masopustní postavy v kostýmech

Masopust – období mezi dvěma postními dobami. Tento lidový svátek není přímo spjatý s liturgií, ale doba jeho konání je podřízena církevnímu kalendáři. Konkrétně období Velikonoc. Jeho tradice sahají až do středověku. Masopust je svátkem hodování, kdy se konají různé rituály, průvody masek a tradičně bývá zakončen taneční zábavou. 

dvě masopustní postavy se slaměnými klobouky na hlavě

Masopustní období začíná 6.ledna na Tři krále a končí Popeleční středou. Popeleční středa je prvním dnem čtyřicet dní dlouhého postního období před Velikonocemi. V letošním roce připadá na 2.března. 

Největší oslavy Masopustu připadají až ke konci tohoto období. Velké veselí začíná na Tučný čtvrtek. V ten den se mělo hodně jíst a pít, aby byl člověk po celý další rok při síle. Tradičním obědem byla vepřová pečeně s knedlíkem a zelím.Konaly se velké hostiny, tancovačky a vepřové hody. Těm, kdo se nemohl osobně zúčastnit, se posílala bohatá výslužka. Na Moravě se jí říkalo „šperky“ a v Čechách “zabijačka“. Jejím obsahem byly nejčastěji masité dobroty, jako jitrnice, ovar, škvarky nebo klobásky. 


Máte už svůj oblíbený recept na tradiční koblihy? Chcete-li se nechat inspirovat, nahlédněte do čísla 3/2020 My50+.


„Mužovský bál“ pouze pro zadané

Samotné veselí začínalo o Masopustní neděli. Hned po obědě vyhrávali hudebníci na návsi a zvali tak do hospody, kde se všichni vesničané sešli u muziky. Zde se tancovalo a pilo mnohdy až do rána. Na Masopustní pondělí se potom konal tzv. „mužovský bál“. Sem směli pouze ženatí muži a vdané ženy. Svobodným mládencům a děvčatům byl vstup zakázán. Hospodáři věřili, že jejich obilí či len budou tak vysoké, jak vysoko bude selka vyskakovat při tanci.

masopustní postava v červeném kostýmu

Posledním dnem masopustního veselí bylo Masopustní úterý. V tento den hospodyňky už od rána zadělávaly na koblihy a smažily boží milosti.Po vsi chodily masopustní obchůzky, jejichž příchod již dálky ohlašovaly zvuky klarinetu trubky a basy. Průvod maškar se táhnul od domu k domu a koledníci zde dostávali od hospodyně nebo hospodáře odměnou dobroty.

U každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Maškary většinou odměňovali koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi. Masopust zakončovalo tradiční „pochování basy“, které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic. Odtroubením půlnoci však veškerá zábava končila. Začínala Popeleční středa 
a s ní i předvelikonoční postní období.

Tradiční pokrmy

Nezbytnou součástí jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka.Na Popeleční středu se tradičně podávají mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Oběd už byl skromný. Velmi často to byla čočka s vejcem, kousek sýra a chléb.V chudších staveních potom pečené brambory nebo pouze vařená krupice.  

Krapfen or donuts with jam and icing sugar

Na třeskutou zimu zhřívanice

A co dělat, když je na masopust třeskutá zima? Vhod přijde teplá zhřívanice. Tato specialita, která se vyrábí z pálenky, koření (většinou hřebíčku a skořice), karamelizovaného cukru a másla, je oblíbená hlavně na Valašsku. Podává se nejen o slavnostních příležitostech.
A krásně zahřeje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close