NIC NEDOKÁŽE ROZZÁŘIT PODZIMNÍ ZAHRADU TAKOVOU SMĚSICÍ BAREV, JAKO ZÁHONY JIŘIN. KDYŽ TEPLÉ PODZIMNÍ SLUNCE OPŘE SVÉ PAPRSKY DO BAREVNÝCH KVĚTŮ, RÁZEM SI BUDETE PŘIPADAT JAKO V KOUZELNÉ ZAHRADĚ.
Jiřinky, jiřiny, Dahlie, všechna tato jména patří mexické krásce, která u nás natolik zdomácněla, že mnozí ani nehledají její původ za oceánem. Aztékové ji pěstovali již před objevením Ameriky a měla pevné místo
v jejich kultuře. První evropská zásilka rostlin dorazila do botanické zahrady v Madridu. Zde ji popsal a nakreslil abbé Cavanilles a pojmenoval ji po svém příteli, švédském botanikovi A. Dahlovi.
Naše jiřinka vznikla z německého pojmenování Georgina. Předkům, zejména v 19. století, naprosto učarovala, nicméně nikdy nezapadla
do zapomnění a nepřetržitě zdobí naše zahrady. V českých zemích byly jiřinkové výstavy a bály součástí národního obrození, zejména na Královéhradecku. Slavný jiřinkový bál nescházel ani v závěru svatby Boženy Němcové. Šlechtí se již přes 200 let, čeští zahradníci vyslali do světa mnoho obdivovaných odrůd.
Nyní jsou jiřinky v plné kráse a budou na zahradě kvést až do příchodu prvních mrazíků. Nejčastěji se pěstují na záhonech v bohatých skupinách, jindy vítají návštěvníky v řadách u plotů. Menší odrůdy bezproblémově rostou v nádobách a dokonce i truhlících. Kytice i jednotlivé květy se skví
ve vázách, ceníme si jejich trvanlivosti a nescházejí ani v roli květin svatebních. Dají se dokonce sušit.
Jiřinky vynikají mnohostí barev, tvarů, velikostí i způsobem použití a patří mezi nejzajímavější květiny. Zastupují rostliny rozmanitých výšek od 20 cm až nad 1,5 m. Mohutné exempláře potřebují oporu, těžké květy snadno po dešti ohýbají rostliny.
Rozmarům počasí lépe odolávají nižší kompaktní odrůdy. Jiřinky se vyznačují proměnlivým uspořádáním květů a dělí se do mnoha skupin. Kaktusové mají bohatý paprsčitý květ, pomponky charakterizuje hustá krajková skladba, dále najdeme mignonky, ballky, sasankovité, odrůdy chryzantémovité, orchidejovité, leknínovité, pavoučí…. Ani v přírodní zahradě nezklamou odrůdy s jednoduchým kopretinovým vzhledem, náhrdelníkové mají mezi žlutým středem a jednoduchými lístky vložen ještě „límec“.
Barvy květů jsou svěží až křiklavé, ale také jemné pastelové, barevnou škálu naplní od bílé přes odstíny žluté a koňakové po červenou a fialovou. Nenajdeme modrou ani černou, jen nejtemnější černo purpurové odstíny. Někdy také najdeme v květu barvy dvě. Květy jsou jednoduché i složitě utvářené a plné. Nečekejte však výrazné a příjemné vůně. Samozřejmě máme rostliny časně kvetoucí i pozdní. Listy jsou nejčastěji zelené, ale přidávají se i bronzové tóny.
Jiřinky potřebují kyprou humózní půdu, slunečné stanoviště a závětří. Vysazují se koncem dubna. Kvetou do závěru sezony, jejich krásu ukončí až podzimní mrazíky. Nebojte se nechat rostliny přemrznout. První mrazíky podzemní část nezničí a hlízy se vybírají ze země dobře vyzrálé. Ve své domovině prožijí jiřinky období odpočinku venku v půdě, u nás je musíme uschovat v bezmrazé tmavé místnosti.
Zahradnickou inspiraci hledejte určitě na podzimních výstavách, u velkých pěstitelů jiřinek anebo také v Dendrologické zahradě v Průhonicích, kde najdete ukázky světového i domácího sortimentu.
Více o jiřinkách a jejich pěstování najdete v čísle 3/2020 My50+
About The Author
