V podstatě existují dva způsoby, jak můžeme život uchopit: jako život ve víře nebo ve strachu. A může to být jakákoliv víra, vůbec teď nemluvíme o náboženství. Víra ve spokojený život, ve splnění svých cílů a snů… Bohužel mnoho lidí žije většinu času ve strachu. A nemusí jít o neustálý strach z nebezpečí, i když pro některé je to realita. Mluvíme spíš o nízké úrovni strachu, který je přítomen neustále, takže vám brání žít svůj život a plnit si své sny.

Ve svém kořeni je veškerý strach výsledkem nedostatku víry – čisté a prosté.

Strach často zdědíte po svých rodičích a jejich rodičích před nimi. Dokonce v prenatálním období se strach, který prožíváme přenáší na ještě nenarozené miminko, a to si ho pak nese do života s sebou.

Už od dětství jsme se prakticky naučili bát se téměř všeho – bojíme se stárnout, přibírat na váze a být sami. Bojíme se, že se nakazíme viry, jako je chřipka nebo herpes. A v neposlední řadě také smrti. Vlastně od toho se všechny strachy tak trochu  odvíjí. A je v pořádku, že člověk oplývá určitým množstvím pudu sebezáchovy. Život je něco, co bychom měli chránit. Ale ruku na srdce – nepřeháníme to někdy trošku?

Život ve strachu nás doslova zabíjí. Na fyzické úrovni strach snižuje naše vibrace, a ve skutečnosti nás činí mnohem náchylnějšími k virům, kterých se obáváme, že bychom je mohli chytit. Například, většina lidí má bakterii, která způsobuje zápal plic, ve svém dýchacím systému neustále, ale zůstává pod kontrolou, dokud se naše vibrace nějakým způsobem nesníží. Strachem se může aktivovat.

Co se děje v našem těle, když máme strach?

Život ve strachu nás doslova zabíjí. Na fyzické úrovni strach snižuje naše vibrace, a ve skutečnosti nás činí mnohem náchylnějšími k virům, kterých se obáváme, že bychom je mohli chytit. Například, většina lidí má bakterii, která způsobuje zápal plic, ve svém dýchacím systému neustále, ale zůstává pod kontrolou, dokud se naše vibrace nějakým způsobem nesníží. Strachem se může aktivovat. Když zažíváme strach, naše tělo uvolňuje stresové hormony, které zpomalují nebo vypínají tělesné funkce, které bezprostředně nepotřebujeme k přežití. To zahrnuje také  střeva, kde sídlí většina našeho imunitního systému. A ty strach doslova vypne.

---

---

Příliv stresových hormonů zaplaví části amygdaly našeho mozku. Mozek vyzkratuje. Vytvoří hyperaktivní mysl, díky čemuž nejsme schopni racionálně uvažovat. Když je náš mozek v tomto nadměrně aktivním stavu, vnímá události jako negativní, a ukládá všechny detaily obklopující vnímané nebezpečí jako negativní vzpomínky. Později všechny tyto detaily mohou vyvolat strach tím, že obnoví původní paměť. Proto v některých případech cítíme strach, aniž bychom vědomě věděli proč. 

To může vést k úzkosti nebo dokonce k posttraumatické stresové poruše.  Strach může také narušit tvorbu dlouhodobých vzpomínek a způsobit poškození určitých částí našeho mozku, jako je hippocampus. Ve finále může dojít i k přerušení procesů odpovědných za regulaci emocí.

Dlouhodobě může tento stav vést k chronickým zdravotním problémům jako jsou gastrointestinální poruchy, včetně vředů, nebo syndromu dráždivého tračníku. Může zvýšit  riziko kardiovaskulárního poškození, vyvolat deprese.
A dokonce je spojován se sníženou plodností, únavou a zrychleným stárnutím. 

---

ZÁZVOR V BOJI PROTI NACHLAZENÍ

Jestli se s chřipkou a nachlazením potýkáte i letos, zkuste při prvních příznacích podpořit své tělo v boji s nachlazením přírodními silami. Vaše tělo vám bude vděčné.

---

Na jaké signály našeho těla si dát pozor

Zrychlený tep

Když mozek zaznamená strach, spustí produkci adrenalinu a kortizolu v nadledvinkových žlázách. Jakmile jsou tyto hormony uvolněny do těla, srdce na ně reaguje zrychlením srdečního tepu. Začne pracovat silněji a rychleji, což může vést až k nepříjemným pocitům na hrudi.

Krátké povrchní dýchání

Odpovědí těla na strach a stres je vyšší příjem kyslíku. Je to z důvodu přívodu většího množství okysličené krve 
do našeho organizmu. Paradoxně však tato reakce může vést k tomu, že máme pocit  nedostatku kyslíku. Proto se náš dech rapidně  zrychluje. Tento stav může vést dokonce k hyperventilaci, která je nejen nepříjemná, ale může být také nebezpečná.

Pocit chronické únavy

Při vyšší stresové zátěži, kterou strach způsobuje, vyplavuje tělo větší množství stresových hormonů. 
Je jakoby neustále „ve střehu“. Čím déle je organizmus nucený setrvávat  v tomto režimu, tím více energie na to potřebuje, a tím více a rychleji se cítíme unavení. Při častém stresu se můžeme cítit doslova vyčerpaní.

Potíže se žaludkem

Úzkost je přímo spojená s naší trávicí soustavou. A tak se veškerý stres a strach promítá zrovna sem. Čím větší míra stresu, tím větší pravděpodobnost, že vás postihnout bolesti v oblasti žaludku, zácpa, průjem a další nepříjemnosti spojené s trávením. 

Problémy se spánkem

Ve vypjatých situacích můžeme mít problém usnout a v noci se často budíme. Výsledkem potom je, že se po probuzení necítíme dostatečně odpočatí. Na vině jsou jsou již zmíněné hormony (adrenalin a kortizol), které udržují naše tělo čilé a v bdělém stavu.

Oslabená imunita

Narušení našich vibrací vlivem dlouhodobého působení strachu a stresu velmi silně oslabuje naši imunitu.  Najednou vnímáte, že jste mnohem náchylnější k virovým zátěžím. To je první úroveň narušení naší imunity, kterou vnímáme nejdříve. V případě, že svůj životní styl nezměníme, nesnížíme stresovou zátěž a nezpracujeme naše strachy, mohou vzniknout závažná poškození také na hlubších úrovních našeho organizmu, a z toho plynoucí  chronická nebo autoimunitní onemocnění.

---

---

Článek vyšel v listopadovém vydání My50+, 11/2021

Na veškerá vydání časopisu My50+ se vztahuje zákaz kopírování a svévolného šíření na základě Zákona 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Porušení tohoto zákazu podléhá trestnímu řízení.

About The Author