Jaký je hlavní chod vaší štědrovečerní večeře? Držíte se tradice a podáváte kapra? A pouštíte ho do vany? I u nás doma to tak vždycky bylo. Až do té doby, dokud jsme se nezamysleli nad tím, co taková tradice spojená s konzumací jednoho druhu,v tomto případě kapra, může způsobit. Pojďme se na to podívat z jiného úhlu pohledu.
Emocionální život ryb
Dlouho jsme se domnívali, že ryby jsou hloupé a nic necítí. Vedl nás k tomu nejspíš jejich tichý podvodní svět. Ten však zdaleka neznáme tak dobře, jak se ukazuje. Podle posledních vědeckých studií, ryby nejen cítí bolest, ale mají také celkem složitý emocionální život. Umí mezi sebou komunikovat, umí se vzájemně chránit a nebo si pomáhat. Možná si říkáte: No a? Přece kvůli tomu nebudeme jen o salátu? To určitě ne, ale vědět trochu více o těchto tvorech určitě neuškodí.
Život ryb chovaných ve velkochovech je ponurý s bolestivý. Rybí farmy pro chov
a uchovávání ryb jsou zpravidla přeplněné a zvířata zde nesmírně trpí. Usmrcovány jsou často nehumánními způsoby a mnoho z nich umírá pomalou a bolestivou smrtí udušením.
Vědci i veřejnost se již léta přou o to, jestli jsou ryby schopny pociťovat bolest. Ochránci zvířat jsou přesvědčeni, že ano. Současné vědecké studie potvrzují, že bolest cítí opravdu i ryby.
Bioložka Victoria Braithwaite ve své knize „Do Fish Feel Pain?“ (Cítí ryby bolest?) tvrdí, že: „Je zde mnoho důkazů, že ryby cítí bolest a trpí stejně jako například ptáci či savci“.
Mozky ryb mají jinou strukturu než mozky savců. Podrobné studie však ukazují, že ryby cítí bolest. To však není vše. Ryby mohou vést komplexní, emocionální životy. Proto by měly mít právo užívat si svůj život stejně jako ostatní zvířata.
Na pozadí těchto nových informací by možná stálo za to změnit způsob, jakým o nich přemýšlíme a jak se k nim chováme.
Výlov kaprů na vánoční trh
Výlovy kaprů, jak víte, začínají již na podzim během října. Poté, co jsou vyloveni z rybníků, jsou odvezeni
do sádek. V normálních podmínkách tráví kapr zimu u dna rybníka ve stavu zimního spánku, při němž se mu zpomaluje metabolismus.
Vánoční kapr je však neustále převážen a manipulován, a zimní spánek mu tak není umožněn. Transporty a přesouvání zvířat z nádrží je pro ně bolestivé a stresující. Vezměme v úvahu čas strávený na vzduchu, teplotní šoky způsobené změnami teplot a nešetrnou manipulaci při překládání ryb z nádrží. Při jejich „přesypávání“ jsou ryby potlučené a přicházejí o svůj přirozený ochranný sliz. A když už se dostanou do kádí k supermarketu, ani zde to nemají lehké. Kapři jsou kádích namačkaní a neustále vytahováni z vody ven.
Nenoste domů kapry živé
Když si koupíte živého kapra, obvyklého nosíte domů v igelitové tašce. Samozřejmě bez vody. Zvíře se však dusí, neboť se mu plast lepí na skřele a znemožňuje dýchání.
Doma ho hodíte do vany, napuštěné chlorovanou vodou a doufáte, že se vzpamatuje. Vana či podobná nádrž je
pro zvíře nepřirozené a silně stresující prostředí. Chlorovaná voda mu navíc může poškodit žábry a dýchací soustavu. Teplota vody ve vaně je většinou příliš vysoká, což rybě může přivodit teplotní šok.
A představa, že když ho někdo bude hladit, aby se nebál, je opravdu mylná. Ryba zažívá jen další stres.
Kupte kapra přímo na sádkách. Ušetříte kaprům další transporty a manipulaci, spojené s rozvozem
na prodejní stánky. Sádky mají také lepší vybavení pro přechovávání i odborné usmrcení ryb.
Možná vás už někdy napadlo, že by bylo pěkné, kapra koupit a pustit zpět
na svobodu. To se však příliš nedoporučuje. Ryby jsou zesláblé po výlovu, transportech, manipulaci a silné stresové zátěži, a jejich imunitní systém je narušený. V řece nebo rybníku už pravděpodobně nepřežijí, a čeká je stejně smrt.
Jedinou cestou, jak jejich utrpení zamezit je neprotahovat ho zbytečně alespoň
v poslední fázi, kdy kapra koupíme. Vydejte se raději na sádky, než
k supermarketu. Nebo si kupte už hotové vakuované filety od ověřených dodavatelů. Chlazená ryba opracovaná ve zpracovnách rybářských či zpracovatelských podniků, které podléhají přísným normám EU, je tou nejlepší volbou.
About The Author
